Volné pozice

MEDAILONEK: Iniciátor projektu

5 min. čtení

Iniciátorem projektu Karel a reinkarnace soutěžního speciálu Tatra 162 EX je Radomír Smolka, člen představenstva společnosti Tatra Trucks, který má na starosti vývojové projekty nejstarší české automobilky. Radomír Smolka je s Tatrou spojený téměř celý svůj profesní život, do Tatry nastoupil už v první polovině 90. let a od té doby se věnoval výhradně konstrukci a vývoji, a to na různých pozicích až po technického ředitele, resp. ředitele výzkumu a vývoje. Je tatrovákem duší i tělem, někdy až skoro do roztrhání těla, ale nežije jen slavnou minulostí Tatry. Ví, že Tatra musí žít pro budoucnost, ostatně současné i budoucí stěžejní modely tatrovek, jako je Force či Phoenix, nesou jeho konstrukční rukopis.

Radomír Smolka se vždy zajímal o historii, napsal řadu knih a článků o historii Tatry a na dalších spolupracoval, podílel se také na vzniku Muzea nákladních automobilů Tatra i na podobě jeho expozice. Také pomáhá hledat a získávat historické tatrovky pro expozice obou kopřivnických muzeí. Je ale i vášnivým milovníkem Rallye Dakar a automobilových soutěží obecně, sám Dakarskou rallye i absolvoval, zná snad všechny tatrováky, kteří se Dakaru zúčastnili a samozřejmě i historii tatrováckých speciálů pro nejtěžší soutěže světa. Ostatně byl to on, kdo před pár lety ve Francii objevil jednu ze dvou Tater 815VE 6x6, které jako vůbec první do Dakaru v roce 1986 vyrazily, zařídil, aby se vrátila domů, prosadil její renovaci, na které se následně rovněž aktivně podílel. Dnes ji může veřejnost obdivovat v Muzeu nákladních automobilů Tatra hned vedle legendární vítězné čtyřkolky Karla Lopraise z roku 1988.

Není tedy překvapující, že projekt Karel vzešel právě od Radomíra Smolky, který pro myšlenku stavby speciálu T 162 EX získal management Tatry v čele s generálním ředitelem Lukášem Andrýskem. Zeptali jsme se tedy Radomíra Smolky na podrobnosti kolem projektu Karel.

Co vás přivedlo k myšlence dokončit to, co Jaroslav Krpec a lidé kolem něho na konci 80. let začali, tedy postavit soutěžní speciál, který měl na Dakaru porazit legendární monstrum DAF?
Přemýšlel jsem, jak zatraktivnit práci v Tatře a odlišit ji od té u ostatních zaměstnavatelů v našem regionu. Zároveň jsem chtěl, zejména naše mladší kolegy, rychleji vtáhnout do problematiky konstrukce našich vozidel něčím, co takzvaně „nejde hned do série“. Sám jsem za více jak dvacet let konstruování dakarských speciálů poznal, že konstrukce nesvázaná výrobními a sériovými standardy přináší nové myšlenky a zároveň si při ní i člověk jaksi mentálně „odpočine“, byť stále pracuje. Inspirací pro mne byla studentská Formule Student a já chtěl tuhle formu volnočasové aktivity nabídnout „našim klukům“.

V Tatře vzniklo více projektů, které buď nebyly dokončeny, nebo zůstalo jen u nápadů. Proč se privilegia znovuzrození dostalo právě T 162 EX?
Ty důvody jsou v zásadě dva. Za prvé považuji projekt celé řady T 162 za velmi nadčasový a je velká škoda, že se nedostal do sériové výroby. V zásadě dnešní moderní Tatry se vzduchovým pérováním na všech nápravách nebo i postupné modernizace našich vlastních motorů či digitalizovaná přístrojová deska vycházejí z věcí, které naši předchůdci zkoušeli již na T 162. A za druhé – soutěžní kamion s motorem vzadu více než jasně ukazuje, že Tatra se nikdy nebála nových a neotřelých řešení.

Proč je projekt spojený se jménem Karla Lopraise?
Jeho jméno vyslovil generální ředitel Lukáš Andrýsek hned poté, co jsem mu návrh projektu představil. Vyjadřuje samozřejmě úctu a obdiv k šestinásobnému vítězi Dakaru, panu Karlu Lopraisovi, člověku, který bez přehánění „Tatru naučil vítězit“. A – se vším hlubokým respektem ke všem osobnostem spojených s Tatrou – ji proslavil nejvíce.

K čemu bude vůz sloužit, jaké jsou s ním plány?
Vůz je od počátku zamýšlen pro marketingové účely naší automobilky. Sloužit tak bude při předváděcích jízdách pro naše zákazníky na našem polygonu či při dalších promo akcích, včetně interních teambuildingů, bude součástí expozic Tatry na vybraných výstavách apod. Sami kluci v týmu „Karel“ tajně doufají, že by se snad mohl někdy zúčastnit i Dakar Classic, ale to je hodně předčasné a závisí to primárně na jednáních s pořadateli – ale to hodně předbíháme…

Kdo bude „Karla“ stavět a kde bude stavba probíhat? Dá se odhadnout, jak dlouho bude stavba trvat?
Konstrukční návrh vozu vzniká kompletně v interním týmu tatrováckých konstruktérů. Kompletace vozidla proběhne na prototypové dílně a věřím, že mimo konstruktérů se do týmu v následující etapě zapojí i další zájemci z řad mechaniků. Nevylučuji, že část prací na subkomponentech proběhne mimo naši firmu – např. ochranný rám kabiny musí dělat specializovaný výrobce s „razítkem“, mimo Tatru budou logicky vyráběny i laminátové díly apod. Už dnes se nám ale hlásí firmy, které by rády na „Karla“ něco vyrobili ve vlastní režii. Ale platí to, že konstrukce a finální montáž bude v plně v rukou tatrováků z týmu „Karel“.
Projekt a jeho realizace není nijak časově ohraničená. Je to celkem logické, protože se jedná o projekt „volnočasový“, takže závisí jak na pracovním vytížení jednotlivých členů týmu, tak na jejich mimopracovních (zejména rodinných) aktivitách. Nicméně můžu říct, že zatím má projekt velmi dobrý progres a jde vidět, že kluky „chytl“.

Jaké budete při stavbě používat technologie? Budete trvat na co největší autentičnosti, jako třeba u renovace T 815VE 6x6 Ostrý II, nebo půjde o moderní vůz v retro hávu?
Od počátku projektu jsem jej vnímal tak, že propojí historii a současnost. Takže pod téměř nezměněným „kabátem“ původního návrhu bude vše nové a aktuální. Jak jsem již řekl, vůz má plnit primárně marketingové úkoly, a proto chceme i na tomto voze, na jeho podvozku, motoru, převodovce a elektronice demonstrovat to nejlepší z aktuální nabídky Tatry.

Můžete říci, v čem bude unikátní, nebo jej srovnat s dnešními speciály pro Rallye Dakar?
Unikátnost zcela zásadní je hlavně v umístění motoru – což současné předpisy Federace automobilního sportu zřejmě zcela vylučují, i když i v nich je to jen o výkladu. Co ale zcela určitě vylučují, je použití motoru o objemu větším než třináct litrů, přičemž náš dvanáctiválec má litrů devatenáct. Co se týká řešení podvozku, ten bude na úrovni aktuálních soutěžních speciálů Tatra (nebo chcete-li Praga). Ale znovu opakuji – vůz není stavěn cíleně pro účast v soutěžích, takže si s plněním předpisů asi nemusíme lámat hlavu…